Stříhání psa

Psí kadeřník

Psí kadeřníky bychom mohli také nazvat "psími údržbáři". Pejska vám kadeřník nejen učeše, vykoupe, vyfénuje, ostříhá, přistřihne srst či otrimuje (speciální úprava srsti vytrháváním), ale také mu ostříhá drápky, vytrhá chloupky ze zvukovodu či vymačká anální žlázky.
Mnoho psích kadeřníků má znalosti a bohaté zkušenosti z oblasti kynologie, proto vás upozorní i na zdravotní problémy vašeho miláčka, pokud je zpozorují.
I v případě střihačů psů však můžete narazit stejně tak na profesionály, u nichž střihačské "řemeslo" předcházela velká láska ke psům, jako na "rádoby odborníky". Na co si tedy dát pozor a čeho se vyvarovat?
Etika psích kadeřníků
Jsou psi, kteří si dokonce svého kadeřníka zamilují, protože, byť před ním mají respekt, ho začnou po pár návštěvách považovat za kamaráda, který jim vždy uleví od huňatého kožichu, dlouhých drápků či jiných nepříjemných věcí, a někdy od něj dostanou i pamlsek.
Dobrý kadeřník si umí u psů vybudovat přirozený respekt, aniž by použil fyzické násilí, náhubky, sedativa či jiné zklidňující prostředky. K získání respektu mu stačí pouze důslednost a důrazné napomenutí. K náhubkům či zklidňujícím prostředkům se přistupuje pouze u problémových agresivních psů, kteří jsou těžko zvladatelní a mohlo by zde dojít k pokousání kadeřníka, popř. poranění psa (kousnutím do stříhacího strojku apod.).
Psí kadeřník, který chce být ve svém oboru opravdu "jednička", navštěvuje čas od času střihačské soutěže (každý podzim se koná např. Pragobest) a výstavy psů. Na těchto akcích je možnost shlédnout nové zajímavé střihy a vyměnit si zkušenosti s lidmi z oboru.
Co je s podivem a já velmi odsuzuji - někteří lidé (naštěstí jich není mnoho) se začali věnovat stříhání psů s vidinou výdělku, aniž by kdy byli majiteli psa a o tato zvířata se v minulosti zajímali. Tito střihači, kteří nemají se psy potřebné zkušenosti, si v drtivé většině případů nedokáží získat přirozenou cestou jejich respekt a při úpravách často používají nevhodné prostředky pro jejich zklidnění. Neprofesionální přístup se samozřejmě potom odráží i na vykonané práci - např. kvalitě ostříhání.
Vytipovat si toho pravého
Zeptejte se pejskařů ve svém okolí, jakého psího kadeřníka navštěvují se svým čtyřnohým přítelem a jak jsou spokojeni. Poté si vyberte psí salón, na který jste dostali ty nejlepší reference. Samozřejmě ale i začínající či méně známý salón může být dobrý - zajděte se do něj nejdříve podívat a pokud jste na pochybách, zda zvíře svěřit do péče neznámého kadeřníka, zeptejte se, jestli můžete být přítomni u stříhání jednoho cizího psa, abyste viděli, jak kadeřník pracuje.

Psí kadeřník II.

Jak postupovat před první návštěvou salónu
Telefonicky či osobně se objednejte a řekněte, jaké služby požadujete (koupání, stříhání, trimování atd.) - kadeřník si na pejska musí rezervovat dostatek času.
Pro jistotu i výslovně řekněte, co na psovi upravovat nechcete, abyste měli jistotu, že nedojde k nedorozumění.
Někteří kadeřníci uvítají, když přivedete pejska na stříhání vykoupaného již z domova - zeptejte se na to.
Informujte se, zda můžete být přítomni při úpravě vašeho psa.
Zeptejte se na cenu, pokud ji chcete vědět předem.
Být přítomni při stříhání či ne - co je lepší?
Někteří psi jsou během úprav v salónu klidnější, pokud vidí svého pána, většinu však přítomnost majitele vyrušuje (jsou neklidní a doufají, že je páneček "vysvobodí") a kadeřníkovi se s nimi potom hůře pracuje. Proto pokud chcete zůstat v salónu během úprav, je dobré při první návštěvě vyzkoušet, co je pro vašeho pejska lepší.
Pokud však zůstanete se svým miláčkem, tak se pohodlně posaďte a třeba si čtěte, pejska si nevšímejte a nemluvte na něj. Mějte vždy na paměti, že psí kadeřník to myslí se psem dobře a neublíží mu, a občasné naříkání vašeho psa je pouze pokus, jak na vás či na kadeřníka zapůsobit a vyhnout se tak obávané proceduře. Každý pes se občas stává dobrým hercem, ať už ze strachu či mazanosti, nenechte se proto obměkčit.
.
POZOR! Před stříháním nikdy nezapomeňte kadeřníka upozornit na případné defekty na psovi (bradavičky, jizvy atd.) - kadeřník sice před stříháním psa prohlíží, ale může se stát, že v husté či zanedbané srsti něco přehlédne resp. "přehmátne".
Součástí mnoha psích salónů je i malý obchůdek, kde si můžete během čekání pro svého čtyřnohého přítele vybrat hračku (odměna za vzorné chování), obojek s vodítkem, pamlsek či granule.
Kdy nestříhat
Pokud vlastníte bílého psa (bílého se znaky), nestříhejte jej úplně nakrátko pokud je léto a on tráví mnoho času venku na slunci - růžová kůže by se mohla spálit.
Srst některých psů nemá podsadu (např. jorkšírský teriér, shih-tzu) a mnohdy můžete stříháním tomuto pejskovi více ublížit než ulevit. Například v letních horkých dnech delší stst tyto psy chrání před sluncem, byť se nám to může jevit jako paradox. Slyšela jsem již o mnoha případech, kdy majitel nechal svého jorka v létě ostříhat, poté ho venčil v pravé poledne a zůstal překvapený, když pejsek zemřel na přehřátí organismu. Navíc se říká, že například u jorkšírských teriérů tvoří srst 60% jejich krásy a já jako majitelka tohoto plemene to mohu jen potvrdit.
Pokud však máte doma dlouhosrtého psa a nemáte čas či trpělivost jej pravidelně česat, je lepší pejska stříhat i za předpokladu, že mu to ubere na kráse. Ve splstnatělé neudržované srsti se často tvoří plísně a jiné kožní choroby a je skvělým útočištěm pro parazity, proto nenechávejte vše dojít až takto daleko.
Dodatky
Ráda bych připomněla, že je lepší údržbě dlouhosrstých pejsků věnovat 15 minut denně, než je potom 1x týdně trápit při rozčesávání 2 hodiny. Česat můžete i při sledování televize nebo poslechu hudby a tak si tuto činnost zpříjemnit. Na pravidelné česání si brzy zvykne i váš pes - nezapomínejte jej chválit, když drží a na konci odměnit pamlskem.
Pokud se pes vašim pokusům o jeho "zkulturnění" brání, nikdy ho netrestejte rukou, protože by se jí začal bát a vše by se ještě zhoršilo. Psa vždy razantně napomeňte a když ani toto nepomůže, zacloumejte jím za volnou kůži v zátylku (feny tak trestají svá štěňata) nebo jej maximálně plácněte složenými novinami. Mějte vždy na mysli, že si musíte získat respekt svého psa přirozenou cestou nikoliv násilným způsobem.