Péče o štěně

Po porodu by měla fena se štěňaty být uložena na klidném, teplém místě v bytě, které je nutné chránit před průvanem. Protože se štěňata rodí bez vyvinuté termoregulace, doporučuje se umístit celý vrh v porodní bedně se zajištěnou teplotou okolo 30°C, vystlanou např. starým prostěradlem, novinovým papírem, který můžete pohodlně měnit a udržovat tak štěňátkům čistotu. Štěňata by měla v bedničce zůstat asi 4 týdny. Po skončení porodu by měla být fena vyšetřena veterinářem, jestli jsou na světě již všechna štěňata, a jestli jsou porozená štěňata v pořádku.

Pro zdraví štěněte je nesmírně důležité, aby se ihned po porodu napila mleziva (kolostrum), což je sekret mléčné žlázy, který se tvoří asi do tří dnů po porodu. Je složením podobné mléku, ale obsahuje větší množství bílkovin, minerálů a solí. Nejen že čistí trávicí trakt štěněte, ale je i nepostradatelné pro vysoký obsah protilátek. Schopnost vstřebat protilátky střevní sliznicí u štěňat velice rychle mizí, už za dvě hodiny po narození se několikanásobně snižuje a do dvou dní se ztratí úplně. Protilátky, které štěňata získala přes placentu a z mleziva chrání štěňata do doby 6 týdnů života. Štěňata, která se v průběhu dvou hodin po porodu nenapile mleziva, jsou méně odolná a častěji nemocná.

Jak poznat slabé štěně

V době po narození lze štěňata rozdělit podle BIOTONU, což je soubor a intenzita aktivit štěněte, do čtyř skupin:

Zdravé štěně má na dotek suchou, teplou a pružnou kůži, oproti tomu štěně, které je slabé, je na dotek vlhké a ochablé. Štěně, které je slabé se projevuje slabým kvílením a buď nepokojným pohybem po bedničce nebo naopak leží odevzdaně v koutě. Je potřeba sledovat, která štěňata dostatečně nesají mateřské mléko. Pokud štěně několik kojení vynechá, zeslábne natolik, že už není schopno pít samo. Takováto štěňata je možné odchovat uměle. Chovatel, který chce odchovávat zdravé a silné psy, a kterému nezáleží pouze na počtu prodaných štěňat, by měl z vrhu vyřadit štěňata ze 4. a 3. skupiny, i kdyby svou velikostí převyšovala ostatní štěňata. Pokud si chovatel dá tu práci a odchová i štěňata ze 3. skupiny a vyrostou z nich jedinci odpovídající plemeni, projeví se zdravotní problémy. Násilné odchovávání slabých neživotaschopných jedinců vede k degeneraci plemen.

Kojení a odstav

Štěňata jsou na mateřském mléku zcela závislá po dobu přibližně tří týdnů, kojena by však měla být nejméně po dobu šesti týdnů. Při kojení by se štěňata v žádném případě neměla vyrušovat, je potřeba nechat je v této době v klidu o samotě s fenou.

Přikrmovat štěňata pevnou stravou lze již od třetího týdne jejich života, kdy klesá produkce mléka u feny.

Štěně na nový způsob stravování navykáme nejprve tak, že mu ji nabídneme na prstě a necháme ochutnat. Později stravu nalijeme do mělké misky. Každé ze štěňat by mělo mít svou misku. Úplně jsou štěňata odstavena ve věku asi šesti týdnů, v tomto období kojí fena již pouze výjimečně.

Odčervení

95% štěňat má škrkavky, které je nutno odstranit. Existují odčervovací přípravky, které se štěněti podávají ve stravě, a které škrkavky zahubí. Záleží na preparátu, ale obecně lze první odčervování provést mezi 17.-21. dnem života. Tuto léčebnou kůru je nutné zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře v určeném termínu, přibližně 14 dní po první aplikaci.

Očkování

Nejlepší je pokud chovatel předá novému majiteli štěňata jak odčervená tak i očkovaná. Očkování je proces, při kterém je do těla vpraven mrtvý virus, který vyvolá tvorbu protilátek proti onemocněním. První očkování lze provádět v šestém týdnu života a s pravidelným opakováním podle rady veterinárního lékaře, nebo až ve věku osmi týdnů a s následným opakováním ve 12 týdnech.

Prořezávání zubů

Při prořezávání trvalého chrupu má štěně stejné problémy, jaké známe u dětí, tedy otoky a záněty dásní a bolest. Projeví se to jejich neklidem, odmítáním potravy nebo slintáním. Je vhodné v tomto období dát štěněti k okousávání nějaký tvrdý předmět, čímž se zmírní bolest dásní a urychlí se vypadávání mléčných zubů.

Někdy se stává, že trvalé zuby nemohou vytlačit zuby mléčné. Trvalé zuby jsou již částečně prořezány, ale mléčné zuby ještě dobře drží v dásni. V tomto případě se poraďte s veterinářem, jestli není vhodné mléčné zuby vytrhnout.

Nácvik čistoty

S nácvikem čistotnosti je nejlépe začít ihned po odběru štěněte. Štěně většinou potřebuje vykonat svou potřebu po probuzení nebo po jídle. Pokud máte zahradu a trávíte většinu času doma, máte nejlepší předpoklady k tomu, aby se štěně naučilo vykonávat potřebu mimo dům co nejdříve. Pokud bydlíte v bytě, musíte se rozhodnout, jestli nejprve budete učit štěně chodit na noviny v bytě nebo hned od začátku zahájíte nácvik čistoty venčením. Občas se štěněti stane nehoda i v bytě, nikdy ho však za to netrestejte, mohlo by to mít nežádoucí následky. Na každém štěněti jsou, předtím než vykoná potřebu, patrné určité signály, často je to očichávání podlahy v kruhu. Mezi tímto varovným signálem a vykonáním potřeby uplyne většinou jen velmi krátká doba, proto byste si měli těchto známek všímat, časem je jistě velmi dobře rozpoznáte. Naučte také svého psa vykonávat potřebu na povel, později to jistě oceníte. Když se štěně chystá vykonat potřebu na vámi určeném místě, vyřkněte povel, např. "čůrej" nebo "udělej loužičku", a když štěně potřebu vykoná, pochvalte je. Není důležité, jak váš povel bude znít, avšak je nutné, aby byl pokaždé stejný.

Nácvik na noviny

Pokud je štěně v ohrádce, patrně si k vykonání potřeby vybere koutek v protilehlém rohu pelíšku. Připravte tam štěněti noviny, až zaznamenáte některý ze signálů, štěně ihned vezměte a odejděte s ním ven. Štěně nenoste, nechte je běžet za sebou, aby poznalo cestu. Za vykonání potřeby venku je pochvalte.

Pokud štěně volně běhá po bytě, vyberte místnost bez koberce, kde štěně nějakou dobu můžete nechat. Celou podlahu pokryjte novinovým papírem, a až si štěně vybere své místo, ostatní papíry odstraňte. Štěně by mělo chodit stále na stejné místo. Postupně novinový papír přesunujte směrem ke dveřím, později až za dveře, a nakonec jej úplně odstraňte.

Nácvik k venčení

Nejlepší způsob nácviku čistoty je zůstávat se štěnětem nějakou dobu doma. Choďte s ním ven vždy, když se probudí, po jídle nebo po ukončení aktivity. Vysledujte co nejdříve, jaké signály štěně vysílá, když chce vykonat potřebu, a vždy, když se k tomu chystá, běžte s ním ven. Vyřkněte povel, vyčkejte se štěnětem, a po vykonání potřeby na vámi určeném místě, štěně pochvalte.

Výběr hraček

K dobrému vývoji každého štěněte patří hra. Nejlepší variantou samozřejmě je, když si se svým pejskem hrajete vy, jeho majitel. Avšak jsou chvíle, kdy zrovna nemáte čas nebo pes musí zůstat sám doma, a štěně si musí hrát samo. K tomu mu ovšem musíte obstarat hračky, protože jinak si ke hraní a kousání najde v domácnosti něco sám. Každá hračka však není pro vašeho čtyřnohého miláčka vhodná, je důležité se zamyslet nad jejich výběrem. Na trhu je velmi mnoho speciálních hraček, které jsou vhodné nejen pro štěňata, ale mají je ve velké oblibě i dospělí či starší psi.

Na co je potřeba myslet při výběru hračky?

Velikost: Bezpečnost hračky závisí na velikosti plemene. Každý pes má jinou velikost ústní dutiny, a je potřeba dbát na to, aby hračku, kterou zvolíte, nemohl váš pes spolknout. Většina hraček je totiž vyrobena z nestravitelného materiálu. Většina psů má ráda hru s míčkem, ale nikdy nedávejte svým psům míčky příliš malé. Oblíbené mezi psy jsou také pískací hračky, ale u větších plemen je dobré je využívat pouze jako pomůcku při výchově psa, protože tyto hračky jsou většinou z měkkého materiálu, pes je může roztrhat a některé části spolknout, což pro něj rozhodně není zdravé. Také si uvědomte, že tyto hračky vyluzují zvuky, které mohou být nepříjemné vám, i když vaše štěně z nich má obrovskou radost.

Materiál: Hračka by měla být vyrobena z pevného materiálu tak, aby ji pes nemohl rozkousat, ale nesmí být až tak tvrdá, že by mohla psa poranit při okusování. Pes dokáže hračku dlouho a intenzivně žvýkat, proto musí být vyrobena ze zdravotně i hygienicky nezávadného materiálu. Povrchová úprava hračky nesmí být taková, aby se z ní při žvýkání uvolňovaly toxické látky. Hračka také nesmí být složena z několika dílů, které by pes mohl spolknout. Velmi nevhodné jsou pro psa hadrové hračky, které brzy roztrhá.

Tvar: Ač se vám to může zdát zanedbatelné, i tvar hračky je při výběru velmi důležitý. Hračka nesmí mít ostré hrany, nevhodně tvarovaná hračka se také může psovi vzpříčit mezi zuby, a pes může zpanikařit.

Mezi hračky lze zařadit i žvýkačky pro psy. Mezi psy jsou také velice oblíbené, zvláště štěňata velmi ráda žvýkají, protože jim to usnadňuje prořezávání druhých zubů. Žvýkačky bývají vyrobeny ze surové kůže, a jsou vyráběny ve všech možných tvarech a velikostech tak, aby byly pro psy přitažlivé. Mají také různé chutě, takže je na vás, abyste svému kamarádovi vybraly takové, co mu nejvíce vyhovují a chutnají. Tyto pochoutky by však pes neměl dostávat příliš často, protože většinou nejsou přínosem k vyvážené potravě. Používejte je spíše jako odměnu při výcviku.